Eustory - evropská
historická soutěž pro
studenty středních škol_

Práce 2. ročníku: Osudy lidí vtěsnané do památníků ve 20. století

Po stopách dr. Edvarda Beneše v Kožlanech

Matěj Třepeš
Arcibiskupské gymnázium Praha

Po stopách dr. Edvarda Beneše v Kožlanech

Práce o zkoumání a pátrání po stopách našeho prezidenta v Kožlanech. Student využil rozsáhlé a pestré zdroje poznání v primárních pramenech, v práci jsou zastoupeny archivní i ústní zdroje. Prostudoval rozsáhlou literaturu i vlastní díla E. Beneše. Studii autor zpracovával rok a používal prameny, které zatím nebyly zpracovány ani publikovány. Matěj Třepeš o své práci hovořil v pořadu České televize a byl vyzván prof. dr. Věrou Olivovou, aby práci o památnících v Kožlanech publikoval i tiskem.
více

Kamenné pomníky z 20. století v České Lípě, Doksech, Dubé a Holanech

Martin Klement
Gymnázium Česká Lípa

Kamenné pomníky z 20. století v České Lípě, Doksech, Dubé a Holanech

Autor práce vymezil ve 20. století tři etapy historie: 1918-1946, 1946-1989, 1989-2003. Do těchto časových údobí zařadil osudy památníků a z vymezených lokalit vybral podle svého mínění ty nejvýznamnější. Pozornost zaměřil jednak na pomníky osobností, např. T. G. Masaryka, M. Horákové, K. H. Máchy atd. a také na sousoší (např. padlí v první světové válce nebo legionáři). Měl původně v úmyslu podat úplný výčet vybudovaných pomníků, ale po studiu v jednotlivých kronikách měst, v dobovém tisku i v dalších archivních materiálech, kde shromáždil velké množství údajů, se nakonec rozhodl jen pro určitý výběr. Z práce publikujeme třetí část.
 
více

Čestné pohřebiště popravených a umučených politických vězňů v Praze–Ďáblicích

Kateřina Pekárková
Arcibiskupské gymnázium Praha

Čestné pohřebiště popravených a umučených politických vězňů v Praze–Ďáblicích

Autorka zpracovala osudy pohřebiště politických vězňů z padesátých let na hřbitově v Ďáblicích, opírala o archivní materiály i ústní svědectví současníků. Zabývala se nejen praxí ukládání ostatků z období procesů, ale především vznikem myšlenky na vytvoření pietního místa a její realizací. Publikujeme střední část stati popisující genezi pohřebiště i vznik památníku, která zároveň ilustruje práci s literaturou a prameny, a závěr.
více

„Háj hrdinů" ve Svitavách

Tereza Dvořáková
Gymnázium Svitavy

„Háj hrdinů

Studentka zpracovala téma z meziválečného období, přitom téma objevné a kromě toho navýsost aktuální vzhledem k současným diskusím o česko-německých vztazích. Svůj zájem věnovala navíc památníku již zaniklému - většinově německé Svitavy tímto „Hájem hrdinů" chtěly uctít padlé z první světové války, což je samo o sobě také netradiční téma. Autorka osud památníku stručně sleduje v období druhé světové války, kdy měl být jeho význam aktualizován o památku nových padlých, a poté v poválečném Československu až k hořkému konci posledních zbytků po roce 1990. Většina použitých materiálů z meziválečné doby byla v německém jazyce, autorka navštívila okresní archiv, spolupracovala s městským muzeem a městským úřadem, využila kronik, dobového tisku, ale i vzpomínek pamětníka.
více

Pomník zborovským hrdinům na Roztylském náměstí v Praze

Daniela Bartáková _Tereza Mrázová _Martina Nývltová
Gymnázium Elišky Krásnohorské Praha

Pomník zborovským hrdinům na Roztylském náměstí v Praze

Studentky se věnovaly historii zaniklého pomníku legionářů, který byl na konci 30. let odhalen v Praze na Spořilově, a dalším osudům tohoto místa. Práci doprovodily poznámkovým aparátem a seznamem pramenů a literatury. Je doplněna přílohami různého charakteru, odvážně pracuje s historicky nezhodnocenými dokumenty i získanými cennými ústními pramenů k tématu (městská kronika, místní tisk, svědectví občanů Spořilova apod.). Uveřejňujeme část, která se týká komplikovaných osudů a proměn pietního místa od jeho vzniku až do současnosti. 
více

Rudoarmějec

Pavel Andrš
Gymnázium Ostrov

Rudoarmějec

Autor na relativně malém prostoru přesvědčivě zpracoval na první pohled zdánlivě všední až zprofanované téma, jakým je osud jedné z mnoha soch rudoarmějců, které v minulých desetiletích takřka povinně zdobily náměstí mnoha našich měst. Časově práce zahrnuje období od počátku 70. let 20. století, kdy se myšlenka na památník osvobození v Nejdku objevila, až do let devadesátých (přenesení sochy). S prameny se dokázal autor vypořádat náležitě kriticky; přiznává obtíže při interpretaci ústních výpovědí. Protože se práce zařadila mezi ty nejvýše oceněné, přetiskujeme její znění takřka v úplnosti. 
více

Partneři

                                         




       



Odborní garanti 

                                   


Sponzoři knižních cen pro vítěze